Když investovat, tak „pořádně“

Všichni neustále dokola omílají fráze o nutnosti oživení náměstí, ale zatím nikdo nepřišel s návrhem, jak toho docílit. Argument, že oprava domů čp. 31/32 přispěje k oživení náměstí, protože se stane zase o něco krásnějším, je podle mě velmi zavádějící. Stejně tak i zamýšlená náplň o moc více lidí na náměstí nepřivede. Aktuální návrh využití prostor po domech čp.31/32 a přilehlých pozemků podle mě zcela „zabije“ potenciál, který tento prostor, v samotném historickém centru města, nabízí.

Zároveň zcela chápu urgentní potřeby muzea mít větší a kvalitnější prostory pro depozitáře a důstojnější zázemí pro práci muzejníků stejně tak i fakt, že, ač se to nezdá, je divadlo na svém kapacitním limitu a to co do prostoru tak vytížení jeviště pro různá představení, kino a zkoušky nejen divadelních ochotníků.

Možná může být má aktivita vnímána jako snaha celý projekt „zbourat“, ale tak to opravdu není. Mě celou dobu jde především o to, abychom nebyli ukvapení a vše důkladněji rozmysleli, abychom tento prostor řešili společně s celým náměstím a především také v kontextu s rozvojem města a jeho priorit a s ohledem na to, co Úpice a Úpičáci chtějí a potřebují. Jsem přesvědčen, že potenciál tohoto místa je násobně větší, než co nabízí současný návrh řešení.

Protože nejsem „jen proti“, ale chci, aby takto velká investice přinesla co největší hodnotu pro Úpici, nabízím vlastní návrh řešení.

K oživení náměstí dojde tehdy, když se na něj nenásilným způsobem vrátí každodenní život. K tomu je potřeba vytvořit takové prostředí, kde budou chtít lidé trávit volný čas, bavit se, odpočívat… Samozřejmě by pomohlo, kdyby zde bylo i kvalitní obchodní centrum (kvalitní obchody v současných nemovitostech) nebo veřejné instituce jako městský úřad nebo pošta, ale to je v tuto chvíli nereálné nebo ne zcela ovlivnitelné městem. Proto bych se zabýval pouze veřejným prostorem a náplní domu pod divadlem.

Já osobně jsem pro, aby se dům čp. 31 zboural a na místě čp. 31/32 se postavil dům nový, přesně dle našich požadavků, bez omezování současnou dispozicí čp. 31. Novostavba by měla být ve finále levnější a především funkčnější, protože nejsme vázáni dispozicí jednoho domu. Domnívám se, že kdybychom v novostavbě chtěli mít stejné prostory, tak se vejdeme do menšího objemu, protože „ušetříme“ na komunikačních prostorách či sociálním zařízení (dvoje schodiště, čtvery záchody) nebo tím, že nebudeme snižovat vysoké stropy. Stávající dům čp. 31 nám poskytuje snad jen nosné zdivo a jeden strop a ve finále se možná ukáže, že i toto bude muset být nahrazeno. Po konzultaci s několika odborníky se domnívám, že stavbou nového domu bychom opravdu ušetřili dost peněz a získali přesně to, co potřebujeme.

Co se týká náplně domu, tak můj návrh není diametrálně odlišný od toho, co je nyní v projektu, ale odráží snahu o oživení náměstí a okolí, snahu o zvýšení kvality života rozšířením nabídky trávení volného času a kulturního vyžití.

V přízemí domu ať je prostor pro jakýsi „fresh bar“, kde si bude možné zakoupit lehké občerstvení (káva, ovocné nápoje, saláty, sendviče, zmrzlina, poháry ale i pivo…) a posedět uvnitř, na zahrádce nebo v přilehlém parku či na náměstí. Prostředí a nabídka by měla být natolik zajímavá, aby sem lidé chtěli chodit často a bylo toto místo „IN“. Provozovna by zároveň fungovala jako informační centrum a kontaktní místo MKS / muzea. Součástí by měly být toalety, které by fungovali jako veřejné (alespoň v provozní době).

Na provozovatele „fresh baru“ by bylo vypsáno výběrové řízení s podmínkami jako např. minimální provozní doba, rámcové stanovení nabízeného sortimentu, zajištění prodeje občerstvení v divadle při akcích (toto je také aktuální bolák), provoz / úklid veřejných toalet (jednalo by se o toalety patřící k provozovně, pouze by sem musel být umožněn vstup pro kohokoliv), provozování služeb infocentra (poskytování informací příchozím návštěvníkům, předávání tiskovin, prodej map, pohledů apod.), kontaktního místa muzea / MKS (prodej vstupenek…) apod. Provozovatel by platil nájem za využívané prostory, na druhou stranu by dostával příspěvek na provoz infocentra / kontaktního místa. Toto by se muselo samozřejmě pečlivě zvážit a zohlednit všechny aspekty.

V přízemí by byl i malý sál, který by navazoval na prostory „fresh baru“ a byl oddělený mobilní příčkou. Ten by dle potřeby sloužil jako zkušebna pro ochotníky (nahrazuje aktuálně projektované prostory, které by využívali pouze ochotníci), ale také pro jiné spolky či účely (schůze, přednášky, koncerty, zázemí při kulturních akcích v parku, firemní akce apod.). Ty jiné účely jsou vedlejším efektem mého záměru, protože vím, že prostorů pro přednášky a schůze je v Úpici dostatek. Ale proč neudělat tento prostor univerzální s potenciálem jakéhokoliv využití spíš, než zkušebnu přístupnou pouze pro jeden spolek?

Na přízemí by navazovaly venkovní prostory směrem do námětí – (letní zahrádka pro venkovní posezení) i směrem k divadlu (zpevněná plocha využitelná pro venkovní posezení, pódium na letní kulturní akce či jako zimní terasa).

Prostor mezi domem a divadlem by se propojil s parkem tak, aby to působilo jako celek. Zde by byly terasy s lavičkami a stolky pro posezení a třeba piknik, travnaté plochy, kamenné zídky, vodní prvky, herní prvky pro nejmenší děti (aby sem mohli chodit maminky a jejich děti měli co dělat) nebo třeba plácek na pétanque, kuličky J či ruský kuželník. Tento prostor by sloužil pro odpočinek, relaxaci, studium, pobavení… Zároveň by sloužil jako „hlediště“ v případě konání letních kulturních akcí na venkovním pódiu (koncerty, divadla, letní kino, sportovní přenosy) nebo prostor pro konání akcí typu adventní trhy, farmářské trhy, jarmarky apod. Se všemi možnostmi využití je třeba počítat, když by se daný prostor rozčleňoval (např. aby se na terasu vešel stánek i stoly s lavičkami). Možností využití krásného městského prostředí s kulisou opraveného divadla, školy, radnice a nové budovy je jistě velké množství a plný potenciál takového místa bychom objevovali postupem času.

V tomto bodě bych rád řekl, že nejsem zastáncem budování nových nebytových prostor k pronájmu, protože jich je ve městě velké množství (ze stejného důvodu jsem i proti zřízení studia pro TV JS), ale v tomto případě jsem přesvědčen, že jako celek by se tento prostor mohl brzy stát centrem dění městského života a iniciativu v tomto směru musí na začátku vyvinout právě město.

Náplň v dalších patrech už je řešením urgentních potřeb muzea a MKS. Tzn. v 1. patře by byly kanceláře muzea a MKS, knihovna muzea, studovna, restaurátorská dílna. V podkroví by byl na celé ploše depozitář a archiv. Na tomto by se nic neměnilo, pouze by byly prostory jinak uspořádané a jinak veliké.

I když se může zdát, že můj návrh není o moc jiný, než ten, který je již zprojektovaný, domnívám se, že nabízí daleko větší hodnotu pro Úpici a všechny Úpičáky a zároveň výrazně více oživí náměstí. A jsem přesvědčen, že bude i levnější, než to co je momentálně „na stole“.

Náměstí by pak mělo plnit především funkci klidové zóny s určitým prostorem pro dočasné parkování s tím, že by zde měla být zachována možnost konání různých sportovních, kulturních a společenských akcí. Fajn by bylo, kdyby se na náměstí vrátila kašna i socha T.G.M, ozelenilo se vhodnými stromy apod. Ale to je úkol pro architekty, stejně jako prostorové a architektonické ztvárnění celého prostoru mezi radnicí a divadlem.

Zároveň je třeba myslet na to, aby se zrušená parkovací místa nahradila na jiných místech, stejně jako v případě snižování počtu parkovacích míst v oblasti současného autobusového nádraží. Proto je třeba vytvořit koncepci parkování ve městě (dlouhodobého i krátkodobého) s určením vhodných míst a také pravidel.

A toto celé řešit v kontextu s dalšími plánovanými investicemi do rozvoje města, jako je parkoviště za poliklinikou, revitalizace autobusového nádraží, oprava ulice pod městem, vybudování chodníků do Radče a na Spartu, revitalizace koupaliště, zateplení a rekonstrukce divadla, rekonstrukce tělocvičny u školy Bří Čapků, dobudování sportovního areál na Spartě, dokončení rekonstrukce Dřevěnky a mnoho dalších menších či větších investic do veřejného prostoru a městského majetku, které Úpice potřebuje, aby se stala příjemnějším místem pro život a zajímavějším cílem pro návštěvu turistů i lidí z okolí. Toto vše by měl řešit plán rozvoje města, kterému bychom měli věnovat největší pozornost.

Když se vrátím k těm domům, tak navrhuji změnu (úpravu) náplně, předělání projektu na novostavbu, vypsání architektonické soutěže na celý prostor, ideálně vč. náměstí a začlenění do plánu investic po etapách dle důležitosti pro město a jeho obyvatele.

Zároveň dodávám, že je to stručný návrh řešení, které je třeba dále rozvíjet, specifikovat, doplňovat, konzultovat s veřejností a především podložit. Ale to může následovat až tehdy, pokud bude mít většina zastupitelů zájem o to hledat nejlepší řešení pro Úpici místo neustálého opakování ne-argumentů, proč pokračovat v započatém „díle“.

Závěrem chci říci, že já jsem jednoznačně pro rozvoj, pro investice do lepší Úpice, a to pořádné. Ale s rozvahou a koncepcí.

Lukáš Bárta