Category Archives: Nezařazené
Březnové okénko starosty – Petra Hrona
Únorové okénko starosty – Petra Hrona
V Úpici vyroste nové obchodní centrum, z centra města zmizí kostky
/DENÍK NA NÁVŠTĚVĚ/ Rekonstrukce ulice Pod městem, stavba nového obchodního centra s hypermarketem Albert a dalšími sedmi obchody, vybudování cyklostezky od Suchovršic do Havlovic. Takové akce čekají Úpici.
Deník na návštěvěZásadní změna čeká silnici v ulici Pod městem v centru Úpice. Dlažební kostky půjdou pryč a nahradí je takzvaný tichý asfalt. Rekonstrukci připravuje Královéhradecký kraj ve spolupráci s městem Úpice. Oprava bude probíhat v letošním roce.
„Začne se co nejdříve na jaře, aby bylo do zimy hotovo. Rekonstrukce se bude provádět ve dvou etapách v celé šířce silnice, která bude uzavřená,“ řekl starosta Úpice Petr Hron. Nejprve se bude opravovat úsek od benzínové pumpy po začátek křižovatky u sjezdu z náměstí, poté přijde na řadu část silnice vedoucí k autobusovému nádraží.
„Jakmile bude vybraná firma z výběrového řízení, budeme chtít svolat setkání obchodníků a lidí, kteří tam bydlí, aby jim firma prezentovala, jak bude vše fungovat v době rekonstrukce,“ uvedl starosta. „Dosavadní kostky nahradí takzvaný tichý asfalt, který se používá ve městech. Je to i kvůli menší hlučnosti,“ dodal. Královéhradecký kraj bude financovat opravu silnice, město vybuduje chodníky, parkovací zálivy a zajistí obnovu vodovodní a kanalizační sítě.
V Úpici se chystá rovněž výstavba nového obchodního centra. Soukromý investor postaví v místě bývalého zahradnictví na Sychrově na ploše bezmála tisíc metrů čtverečních velkou prodejnu obchodního řetězce Albert a vedle toho dalších sedm obchodů. Letos mají začít demoliční práce, příští rok se bude stavět. Developer z Brna momentálně čeká na územní rozhodnutí. Nová obchodní zóna má přinést podle odhadů 56 pracovních míst.
Lidé, kteří v Úpici žijí, by nové místo pro nákupy uvítali. „Tahle oblast je úplně odříznutá. Obchodní centrum by se mi tady moc líbilo. A to nejen mně, ale mnoha lidem, opravdu,“ vyjádřila se Jaroslava Berková.
Úpicí a jejím okolím má vést nová cyklostezka. Povede od Suchovršic až do Havlovic. Město má hotovou studii, příští rok chce cyklostezku vybudovat.
U ledu je naopak projekt výstavby koupaliště v kempu Radeč. „Do budoucna by tam nové koupaliště být mělo, máme připravenou studii. Ale v tuto dobu není na pořadu dne takhle velká investice a asi jen tak nebude,“ přiznal starosta Úpice Petr Hron.
Zdroj: https://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/upice-nove-obchodni-centrum-albert-centrum-mesta-rekonstrukce-20210203.html?fbclid=IwAR3otNvAeBMfnsQ1YNyO4pXe5jultnaR80JfInKMAU8BApZ9dwkdWuqFh9g
Lednové okénko starosty Petra Hrona
Hospoda zde byla 255 let. V Úpici z ruiny vykřesali krásnou Dřevěnku
Dřevěnka stojí v srdci podkrkonošského městečka, které je spjaté s pohádkami Karla Čapka, a je připomínkou lidové roubené architektury. První písemný doklad o ní pochází z roku 1559, hospoda se v ní provozovala v letech 1735–1990.
Kolem poloviny minulého století začala chátrat, a dokonce jí hrozilo zavření. Nakonec sloužila dál, ale pomalu se rozpadala.
V roce 2007 si Dřevěnku pronajalo občanské sdružení Chalupění z Batňovic, jehož hlavním záměrem bylo otevřít v ní muzejní expozici a galerii. O rok později ji odkoupilo město Úpice a začalo chystat celkovou rekonstrukci.
Díky tomu, že v roce 2010 byla stavba prohlášena za národní kulturní památku, mohlo město žádat o dotace.
Před začátkem rekonstrukce bylo nezbytné provést řadu průzkumů: posouzení stavu dřevěných konstrukcí, průzkum stavebně-historický, statický, dendrochronologický a další. Na jejich základě se stanovil režim prací.
Část dřevěných konstrukcí byla dožilá, napadená dřevokazným hmyzem
a houbami, střechu pokrývala azbestocementová krytina a interiéry odpovídaly
dlouholetému stavu bez údržby. Dosloužily také dřevěné podlahy.
Výraznou proměnu na vnějším vzhledu Dřevěnky představuje výměna azbestocementové krytiny za dřevěný štípaný šindel. Ošetřily se venkovní roubené stěny a vymazávky se nabílily vápnem. Díky citlivému přístupu k rekonstrukci s důrazem na obnovu se zachoval architektonický ráz budovy.
Rekonstrukce trvala devět let a stála skoro dvacet milionů korun. V přízemí se nachází přednášková místnost muzea a informační centrum. V prvním patře se návštěvníci v expozici městského muzea a galerie seznámí s podobou interiérů a předmětů lidového charakteru z druhé poloviny devatenáctého a první poloviny dvacátého století. V podkroví je nainstalovaná výstava fotografií
mapujících průběh rekonstrukce.
Zdařilé rekonstrukce jsou aktuálně k vidění na putovní výstavě Má vlast cestami proměn.
První místnosti v obnovené Dřevěnce s exponáty:
22. prosince 2018První místnosti v obnovené Dřevěnce již mají exponáty | (1:45) | video: iDNES.cz |
Úpice si zvyká na vlastní městskou policii
Zatím řešili jen drobnější delikty, žádný výraznější problém a konflikt, který by vyžadoval ostrý zásah. Lidé si na přítomnost vlastních strážníků zatím zvykají a zjišťují, s čím jim můžou pomáhat.
Úpice má to, co chtěla. Od listopadu zavedla svoji městskou policii. Má intenzivně dohlížet na pořádek a bezpečnost ve městě, pověstném problémy s nepřizpůsobivými občany. Do té doby zajížděli do Úpice vypomáhat strážníci z okresního Trutnova.
„Moje krédo je, že městská policie musí být vidět v ulicích, aby občané věděli, že tam je,“ říká velitel úpických strážníků Martin Pilát, bývalý profesionální voják, který sloužil u čtvrté brigády rychlého nasazení v Jindřichově Hradci.
Je to muž s patřičnými zkušenostmi, ošlehaný více než šestiletým působením v Josefově. „Úpice je menší Jaroměř, jsou tady podobné problémy s menšinami. Naše působení není pouze o represi, ale také o prevenci a vzdělávání. Jsme tady proto, abychom lidem pomohli, ale musí také vědět, že budeme řešit, pokud budou dělat nepořádek a porušovat zákony,“ vysvětluje.
V plném obsazení, se čtyřmi strážníky, jejich velitelem a 24 hodinovým kamerovým dohledem, funguje Městská policie Úpice od ledna. Do města má přinést především větší bezpečnost. Mezi novinky, které zavedla, patří pondělní úřední den, kdy se na strážníky můžou občané obrátit od 7 do 19 hodin přímo na služebně, vybudované v domě vedle městského úřadu, nebo telefonicky.
Zaměří se na nejrizikovější místa
Na konci roku absolvovali nováčkové šestitýdenní kurz ve vzdělávacím středisku v Praze, který završila závěrečná zkouška na policejní akademii a získání osvědčení strážníka městské policie.
„Od ledna lidé zaznamenají větší pohyb strážníků po ulicích, získají pocit většího bezpečí. O to víc v nynějším období, kdy bývá brzy tma. Strážníci budou vidět v nejrizikovějších částech města, jakými jsou Veselka, Sychrov, autobusové nádraží, kde se pohybují obávané skupinky lidí,“ upřesňuje velitel.
Už samotná přítomnost strážníků je podle něj důležitá. Lidé vědí, že existuje další represivní složka, která může zasáhnout v případě porušování zákona a protiprávního jednání.
Městští policisté slouží po dvojicích v dvanáctihodinových směnách. Hodně se zaměřují na páteční a sobotní večer a noc. Kamerový dohled monitoruje situaci ve městě 24 hodin denně.
Řeší i dopravu
„Městská policie v Úpici se začíná dostávat do povědomí, za to jsme rádi. Lidé volají, ptají se, obracejí se na nás,“ těší Martina Piláta.
Vedle hlídání veřejného pořádku a dodržování obecně závazných vyhlášek řeší také dopravní přestupky. „Doprava je dnes problém v každém městě, parkovací místa nejsou přizpůsobená současnému počtu aut. Lidé si dělají parkoviště z chodníku, to je problém,“ poukazuje na častý nešvar.
Martin Pilát působil u městské policie v Jaroměři a Červeném Kostelci, vedení nově založené organizace v Úpici vnímá jako výzvu a snahu být prospěšný městu. „Tvoříme něco nového, co může být užitečné lidem a pomáhat jim,“ říká.
Zdroj: https://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/upice-mestska-policie-sluzebna-kamerovy-system0901120-tu.html?fbclid=IwAR12Oj6zJxSF82s_KiroI2eh7X9iuCnD02z38vhviZcBNf-liWEdVl0oJv8
Úpice už nechce dotovat vlastní bioplynovou fermentační stanici. Je sice unikátní, ale ztrátová
V Úpici na konci října ukončí provoz městská bioplynová fermentační stanice. Je dlouhodobě prodělečná a to i přesto, že je jiná, než drtivá většina podobných zařízení v republice. Kromě tradiční zelené hmoty totiž umí zpracovávat i kaly z čistírny odpadních vod, odpady z jídelen a živočišné zbytky, které by jinak končily v kafilérii.
„Bioplynek je jako naseto, ale vesměs to jsou všechno zemědělky, které zpracovávají cíleně pěstovanou zelenou hmotu, aby z toho byla vyrobena elektřina. My zpracováváme odpady. Máme povolení pro VŽP, což jsou vedlejší živočišné produkty. Umíme je zpracovat a zpracováváme je v podstatě ze tří masokombinátů v okolí,“ popisuje unikátnost bioplynové fermentační stanice v Úpici její vedoucí Josef Sedláček.
Podle něj je úpická bioplynka jediná v Královehradeckém kraji a jedna z mála v celé republice.
Připouští, že je zařízení ztrátové, částku udávanou radnicí, tedy téměř padesát milionů za posledních deset let, ale považuje za zkreslenou.
„Čísla jsou sporná, protože od té částky je zapotřebí odečíst to, co měla bioplynka do výnosu za prodanou elektřinu. A je třeba také odečíst částku, kterou by město zaplatilo za likvidaci tohoto materiálu někde jinde.“
Ne všichni souhlasí z ukončením provozu bioplynky
S rušením bioplynové fermentační stanice Josef Sedláček nesouhlasí, ztrátu by prý dokázal v následujících letech snížit. A pak už by podle něj doplatek odpovídal tomu, co radnice za likvidaci odpadů zaplatí jinde.
S ukončením provozu nesouhlasili také čtyři zastupitelé Úpice, mezi nimi nezávislý zastupitel Pavel Mach.
„Počkal bych do konce nového roku, bojím se toho, abychom nebyli vazalové nějaké firmy, kam budeme odvážet odpad. Něco to samozřejmě bude stát, tak aby se to nezvyšovalo a postupně bychom se nedostali na stejné peníze, na jakých jsme dnes.“
Návrh na ukončení provozu ale zastupitelstvem prošel, bioplynová fermentační stanice tak ukončí provoz 31. října.
Podle starosty Petra Hrona z hnutí Žít v Úpici je to správné rozhodnutí. Nejen kvůli dosavadní ztrátě v řádech desítek milionů korun, ale třeba i v budoucnu nezbytné modernizaci celého zařízení.
„Ta fermentačka je jedenáct let stará. Každý, kdo tomu trochu rozumí, nebo byl v nějakém provozu, tak ví, že ten materiál a vše okolo, navíc se jedná o agresivní prostředí, pomalu bude odcházet. Takže to znamená, další náklady tam jistě budou potřeba. A budou to nemalé náklady.“
Petr Hron navíc o zmiňovaném snižování ztrátovosti pochybuje, podle něj je na tom naopak stanice v posledních letech čím dál hůř. Po ukončení provozu tak prý v městském rozpočtu každoročně zůstane až o čtyři miliony korun víc.
Na druhou stranu bude muset město vyřešit, co s celým areálem po uzavření udělá.
Město Úpice jedná s některými nájemníky zchátralého bytového domu o náhradním bydlení
Desítkám nájemníků v městském bytovém domě v Úpici dnes končí nájemní smlouvy. Někteří už se odstěhovali, jiní ale ve svých bytech zůstávají. Těm sice končí nájemní smlouvy, po dohodě s radnicí ale zatím odejít nemusí. Město s nimi totiž jedná o náhradním bydlení.
„Podle šetření sociálního odboru víme, že většina těch lidí má sehnáno nějaké bydlení a ubytování. Kromě občanů, které jsme si pozvali na úřad. Ti nejsou dlužníky města, tak se o ně město postará,“ popisuje současnou situaci starosta Petr Hron z hnutí Žít v Úpici.
Do dnešního večera se podle něj nemusí vystěhovat zhruba dvacítka lidí. S nimi zástupci města hledají na společných schůzkách řešení.
„Většinou to jsou jednotlivci, jsou tam asi dvě nebo tři rodiny. O tyto lidi se postaráme tím, že s nimi vedeme jednání a může se stát, že tam dva tři měsíce ještě budou bydlet, než pro ně připravíme jiné ubytování.“
Problém je v tom, že vhodných bytů je v Úpici málo. Aktuálně jsou volné jen malometrážní, o ty ale podle Kateřiny Šolcové z odboru majetku městského úřadu zájem není.
„Teď máme volné dva byty, ale ty jsou maličké.“
Mezi nájemníky, kteří mohou v městském bytě i nadále zůstat, patří Bohumil Dáňa. Ten podle svých slov jiné bydlení nesehnal, náhradní městský byt mu právě kvůli velikosti nevyhovuje.“
„Sháněl jsem ubytování, ale to jsou vše malé byty. Já potřebuji dva byty. Žiji s manželkou a s tchyní a syn má svůj byt.“
Nové bydlení by lidé teoreticky mohli najít v bývalém domě s pečovatelskou službou. Ten patří městu a je v něm desítka bytů. K bydlení ale momentálně vhodný není, je v něm odpojená voda i elektřina.
„Čekáme na statika. Protože dům se vystěhoval právě kvůli statickým změnám. Pokud by ten řekl, že by se tento dům dal prozatím použít, tak je to topení, voda, elektřina. A když tyto systémy napustíte zpátky, tak nikdy nevíte, co to udělá,“ vysvětluje Kateřina Šolcová.
V dobrém stavu není ani bytový dům, ze kterého se nájemníci mají postupně vystěhovat. Také jeho stav musí posoudit statik, náklady na opravy ale mohou být podle zástupců města tak vysoké, že bude pravděpodobně výhodnější stavbu zbourat.